Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Najdu-li v přírodě přesličku, mívám tendence se k ní sklonit, abych se ujistila, že se jedná o přesličku rolní. Ta u nás roste hojně na řadě stanovišť, ať už v nížinách či na horách. Najdeme ji při krajích cest, železničních náspech, polích, loukách, náplavech, lužních lesích, stejně jako ve smrčinách.
Přeslička rolní je vytrvalá, tajnosnubná bylina, což znamená, že nevytváří květy, plody, ani semena, rozmnožuje se však pomocí výtrusů. Vyznačuje se plazivým, článkovým a rozvětveným oddenkem z něhož brzy na jaře vyrůstají nahnědlé článkované lodyhy bez chlorofylu s klasem výtrusnic na vrcholu. Tyto plodné lodyhy jsou 10-20 cm vysoké a po vypadání výtrusů odumírají. Následně je vystřídají letní jalové lodyhy, které jsou již zelené, duté, bohatě přeslenitě větvené a vysoké až 100 cm. Výtrusy se tvoří od března do května. Je to ale svět, tajnosnubných přesliček, viďte.
Předmětem sběru bude nať, kterou získáváme po celé léto od června do září seřezáváním zelených rostlin. Přesličku lze předsušit na slunci a následně pak dosušit ve stínu, teplota by však neměla překročit 42 °C. Osobně jednotlivé byliny svážu do svazku vždy po pěti, pověsím na skobu a nechám vysušit. Následně je posbírám, uzavřu do skleněných dóz a těsně před upotřebením pomelu. Bylinky nikdy nemeleme více dopředu, pokud tak činíme, přicházíme o jejich léčivé složky. Rovněž je nikdy nevystavujeme světlu, čímž bychom také ztratili něco z jejich původního dobrého záměru. Naopak, nasušené bylinky si raději lebedí ve stínu, temnu, při pokojové teplotě. Správně nasušená a uskladněná bylinka nám vydrží 2-3 roky.
V přírodě nacházíme také přesličku bahenní, kterou však nesbíráme, neboť obsahuje jedovatý piperidinový alkaloid palustrin, který nezmizí ani po vysušení. Na rozdíl od přesličky rolní však první článek v přeslenu bude vždy kratší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku. V praxi to znamená, že najdeme-li přesličku, podívejme se, zda "nás svými články obejme." Zaměřme se na lodyžní pochvu, na její hranici, pokud jsou boční články v přeslenu delší než ona pochva, jedná se o léčivou přesličku rolní. Proto se před přesličkou pokaždé pokloním, snáze pak poznám, zda mi jde vstříc, či se drží vpovzdálí.
Léčivý účinek přesličky rolní
Nejdůležitější obsahovou látkou přesličky rolní je kyselina křemičitá, rostlina jí obsahuje asi 7 %. Zhruba 12 % tohoto množství je rozpustných ve vodě, a proto přechází do odvarů. Dále obsahuje flavonoidy glykosidy, jako je quercetin, luteolin, campherol a další, asi 4 % saponinů, hořčiny, organické kyseliny, například jablečnou atd., třísloviny a malé množství alkaloidů. Přeslička rolní tedy není určena pro každodenní užívání.
Využití přesličky je mimořádně rozsáhlé, rozpustná kyselina křemičitá lehce proniká nejen do moči, ale také do pokožky a do sliznic. Má výborné hojivé účinky a příznivě ovlivňuje pružnost a pevnost cévních stěn, takže ji lze využít jako kvalitní antisklerotikum. Přesličku lze doporučit při léčbě plicních chorob, včetně TBC, neboť umí výrazně regenerovat postižené tkáně.
Patří mezi nejúčinnější urologická léčiva, je vhodná k léčbě a prevenci močových kaménků a zánětů. Ve stáří též klesá u lidí množství potřebného křemíku v organismu, a právě přeslička může zajistit jeho vhodný přísun.
Přesličku lze podávat také zevně, kdy podpoří hojení ran, uleví při bolesti nohou a zad. Též se používá jako kloktadlo při angíně a jiných zánětech v dutině ústní. Při vnitřním a zevním podání přeslička zastavuje krvácení. Má též účinek protirevmatický, zvláště, pokud kombinujeme vnitřní i zevní podávání. Přeslička podporuje tvorbu bílých krvinek při jejich nedostatku, taktéž krvinek červených při anémii.
Při bolestech bederní páteře se doporučuje přesličková sedací koupel, kterou užíváme po dobu 15 minut. Po koupeli se pak zabalíme do ručníku a uložíme na lůžko, kde alespoň ještě dalších 30 minut odpočíváme. Koupele jsou doporučovány ve dvou sériích, nejprve obden 12 koupelí, potom týden přestávka, následně doléčení 4 koupelemi, které aplikujeme 1 x za tři dny. Vnitřně pak podáváme čaj:
50 g natě přesličky rolní, 30 g natě vřesu, 20 g natě bazalky
Podáváme 3 x denně sklenici 15 minut louhovaného nápoje, v den koupele pak během tohoto úkonu přidáme jednu sklenici navíc. Koupelovou aplikaci neprovádíme v době akutní bolesti, ale čekáme na zklidnění.
Velkým propagátorem přesličky byl věhlasný farář Künzle, který doporučoval, aby všichni lidé od 35 roku věku vypili denně šálek přesličkového čaje. Trojkombinace 50 g přesličky, 30 g rozrazilu a 20 g rozmarýny podávaná formou nálevu zlepšuje paměť, působí antiskleroticky a snižuje množství krevního cholesterolu.
Jan Černý ve svém díle Knieha Lékarska, kteráž slove herbář aneb zelinář, z roku 1517, píše: Přesličková voda červenú nemoc (úplavici), krvotočnú ženskú (silnou menstruaci), zvředování střevnie, pruotrže (kýlu) i žil natrženie hojí. Rány svaluje.
Jak s přesličkou pracovat?
Účinným způsobem je uchystat odvar, nálev je méně vhodný, podáváme jej pouze tehdy, jestliže přesličku mícháme do směsí. Chystáme-li odvar, přesličku je třeba 20-30 minut provařit, jedině tak dojde k uvolnění potřebného množství kyseliny křemičité. Dávkování je následující: V urologických a revmatologických léčbách je doporučeno 0,75 až 1 litr čaje denně, v ostatních případech pak postačí 0,5-0,75 l čaje na den. Ačkoli lze přesličku podávat samostatně, nejvíce se osvědčuje v doprovodu jiných bylin, tedy ve směsích. Velmi dobrých výsledků bývá dosaženo v kombinaci přesličky rolní, rdesna ptačího, kopřivy a konopičky, též bylinek bohatých na kyselinu křemičitou. Diskutabilní je používání přesličky u těhotných žen a nedoporučuje se.
O přesličku letos určitě nepřijdeme a tak, jste-li stejně jako já, i vy bylinkově naladěni, na letošní seznam léčivek si připište i tuto obdivuhodnou, tajnosnubnou léčivku.