Zdraví podle TČM.

Tradiční pohled na člověka jako na jeden celek

Tradiční čínská medicína, zkráceně TČM, je systém péče o zdraví, který se v Číně rozvíjel po tisíce let. Na člověka se nedívá pouze jako na soubor jednotlivých orgánů, ale vnímá vzájemné propojení těla, psychiky, životního prostředí, stravy a způsobu života.

Podle TČM je zdraví stavem rovnováhy. Pokud je tato rovnováha dlouhodobě narušována stresem, nedostatkem odpočinku, nevhodnou stravou, přetěžováním nebo působením okolního prostředí, mohou se postupně objevit nejrůznější obtíže.

TČM se proto nezaměřuje jen na konkrétní příznak. Snaží se hledat širší souvislosti a porozumět tomu, proč se problém objevil.

Čchi – životní energie

Jedním ze základních pojmů tradiční čínské medicíny je čchi. Často se překládá jako životní energie, ale můžeme si ji představit také jako sílu, která umožňuje správné fungování těla.

Podle tradičního učení získáváme část čchi při narození. Další energii tělo vytváří z potravy, dýchání, spánku a každodenního způsobu života.

Čchi má tělem proudit prostřednictvím drah označovaných jako meridiány. Pokud proudí volně a v dostatečném množství, má se člověk cítit vitální a vyrovnaný. Při jejím nedostatku nebo stagnaci se podle TČM mohou objevit únava, bolest, napětí, zažívací obtíže nebo emoční nepohoda.

Čchi ani meridiány však nejsou totéž co nervy, cévy nebo jiné anatomické struktury známé moderní medicíně. Jde o tradiční způsob popisu tělesných funkcí.

Jin a jang – dvě stránky jednoho celku

Dalším důležitým principem TČM je jin a jang. Nejsou to protiklady, které spolu bojují, ale dvě vzájemně se doplňující síly.

Jin představuje například:

• klid,
• chlad,
• noc,
• výživu,
• odpočinek,
• vnitřní prostředí těla.

Jang představuje například:

• aktivitu,
• teplo,
• den,
• pohyb,
• výkon,
• vnější projevy.

Člověk potřebuje obě složky. Bez aktivity bychom neměli sílu něco vykonat, ale bez odpočinku bychom energii nedokázali doplnit. Zdraví podle TČM znamená pružnou rovnováhu mezi jinem a jangem, která se neustále mění podle věku, ročního období i momentální situace.

Pět prvků a koloběh přírody

TČM pracuje také se systémem pěti prvků neboli pěti proměn. Každý prvek je spojen s určitým ročním obdobím, orgánovým okruhem, chutí a emocí.

• Dřevo – jaro: játra a žlučník, kyselá chuť, hněv.
• Oheň – léto: srdce a tenké střevo, hořká chuť, radost.
• Země – pozdní léto: slezina a žaludek, přirozeně sladká chuť, starosti a přemítání.
• Kov – podzim: plíce a tlusté střevo, ostrá chuť, smutek.
• Voda – zima: ledviny a močový měchýř, slaná chuť, strach.

V některých směrech TČM se k elementu Ohně přiřazují také osrdečník a trojitý ohřívač.

Pět prvků není doslovným popisem lidské anatomie. Jde o tradiční systém, který propojuje dění v přírodě s tělesnými a psychickými pochody člověka.

Orgány mají v TČM širší význam

Když se v tradiční čínské medicíně mluví například o játrech, slezině, ledvinách nebo plicích, nemyslí se tím pouze skutečný tělesný orgán.

Jedná se o širší funkční okruh. Například:

• játra jsou spojována s plynulým prouděním energie, emocemi a šlachami,
• slezina s trávením, získáváním energie z potravy a výživou svalů,
• plíce s dýcháním, pokožkou a obrannou energií,
• ledviny s vrozenou životní silou, růstem, stárnutím, kostmi a sluchem,
• srdce s krevním oběhem, vědomím, radostí a psychickou rovnováhou.

Oslabení určitého okruhu podle TČM proto neznamená, že je příslušný anatomický orgán poškozený nebo nemocný. Skutečný stav orgánů může posoudit pouze lékařské vyšetření.

Orgánové hodiny

Tradiční čínská medicína rozděluje den do dvanácti dvouhodinových úseků. Každému z nich přisuzuje období nejvyšší aktivity jednoho orgánového okruhu.

Například:

• žaludek: 7–9 hodin,
• slezina: 9–11 hodin,
• srdce: 11–13 hodin,
• močový měchýř: 15–17 hodin,
• ledviny: 17–19 hodin,
• játra: 1–3 hodiny.

Orgánové hodiny mohou sloužit jako tradiční vodítko pro denní režim. Nejsou však vědecky potvrzeným časovým rozvrhem činnosti skutečných orgánů. Naše orgány pracují nepřetržitě během celého dne i noci.

Emoce a tělesné zdraví

TČM věnuje velkou pozornost spojení mezi emocemi a tělem. Každá emoce je přirozenou součástí života. Problém podle tohoto učení nastává především tehdy, když je příliš silná, dlouhodobá nebo potlačovaná.

Játra jsou tradičně spojována s hněvem, srdce s radostí, slezina se starostmi, plíce se smutkem a ledviny se strachem.

To neznamená, že například strach přímo způsobí onemocnění ledvin. Dlouhodobý stres a psychické napětí však mohou ovlivňovat spánek, trávení, krevní tlak, bolest i celkovou kondici. Péče o psychickou pohodu je proto důležitou součástí zdravého života.

Stravování podle ročního období

Tradiční čínská medicína doporučuje přizpůsobovat stravu ročnímu období, počasí, věku a individuálním potřebám člověka.

Na jaře dává přednost lehčím jídlům a mladé zelenině. V létě využívá čerstvé sezónní potraviny. Na konci léta doporučuje podporovat trávení pravidelnou a přirozeně sladkou stravou, jako jsou obiloviny, dýně nebo kořenová zelenina. Na podzim se zaměřuje na výživu a zvlhčení organismu. V zimě upřednostňuje teplá a pomalu připravovaná jídla.

Neexistuje však jeden jídelníček vhodný pro každého. Člověk s cukrovkou, nemocnými ledvinami, alergiemi nebo jiným zdravotním omezením se musí řídit především doporučením svého lékaře nebo nutričního terapeuta.

Jaké metody TČM používá

Mezi nejznámější součásti tradiční čínské medicíny patří:

• úprava stravy a životního režimu,
• bylinné směsi,
• akupunktura,
• akupresura,
• baňkování,
• moxování neboli prohřívání bodů,
• masážní technika tuina,
• dechová a pohybová cvičení čchi-kung,
• tai-či.

Účinnost jednotlivých metod se liší podle konkrétního zdravotního problému. Některé mohou pomoci s určitými potížemi, u jiných není dostatek kvalitních vědeckých důkazů.

TČM a bezpečnost

Přírodní neznamená automaticky bezpečné. Byliny a doplňky mohou mít nežádoucí účinky, ovlivňovat účinek léků nebo být nevhodné pro těhotné ženy, děti a lidi s nemocnými játry či ledvinami.

Akupunkturu, moxování a další odborné metody by měl provádět kvalifikovaný terapeut. Lékaři je vhodné sdělit, jaké byliny a doplňky užíváme.

TČM by neměla oddalovat návštěvu lékaře při vážných nebo déle trvajících potížích. Okamžitou lékařskou pomoc vyžaduje například silná bolest na hrudi, dušnost, ochrnutí, porucha vědomí, silné krvácení nebo náhlé výrazné zhoršení zdravotního stavu.

Naslouchejme svému tělu

Nejcennějším poselstvím tradiční čínské medicíny je připomínka, že zdraví ovlivňujeme každý den. Záleží na tom, jak jíme, spíme, dýcháme, odpočíváme, pohybujeme se a jak zacházíme se svými emocemi.

Nemusíme měnit celý život najednou. Můžeme začít malými kroky:

• jíst pravidelně a v klidu,
• dopřát si dostatek spánku,
• každý den se přiměřeně pohybovat,
• vnímat změny ročních období,
• nepřehlížet dlouhodobé potíže,
• najít rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem.

Tradiční čínská medicína může být inspirací a doplňkem péče o zdraví. Neměla by však nahrazovat moderní diagnostiku, preventivní prohlídky ani léčbu doporučenou lékařem.

Na těchto stránkách se postupně podíváme na jednotlivá roční období, orgánové hodiny, pět prvků, stravování, emoce a další principy TČM. Vše se pokusíme vysvětlovat jednoduše, srozumitelně a s respektem k tradičním zkušenostem i současným lékařským poznatkům.