Podzim podle TČM

Podzim podle TČM: element Kovu, plíce a tlusté střevo

Podzim je obdobím sklizně, zpomalování a postupného obracení energie dovnitř. Dny se krátí, ubývá světla, ochlazuje se a příroda se připravuje na zimní odpočinek. Stromy shazují listí a ukazují nám, že k přirozenému koloběhu života patří také uvolnění a opouštění toho, co už nepotřebujeme.

Podle tradiční čínské medicíny, zkráceně TČM, náleží podzim elementu Kovu a orgánovým okruhům plic a tlustého střeva. K tomuto období se přiřazuje bílá barva, ostrá chuť, sucho, nos, pokožka, tělesné ochlupení a emoce smutku.

Pojmy "plíce" a "tlusté střevo" mají v TČM širší význam než stejnojmenné orgány v moderní medicíně. Tradiční souvislosti proto nemohou sloužit ke stanovení lékařské diagnózy.

Element Kovu – řád, čistota a schopnost pouštět

Kov může být pevný, přesný a jasně ohraničený. V tradičním systému představuje schopnost oddělit důležité od nepotřebného, vytvořit si řád a stanovit zdravé hranice.

K elementu Kovu patří:

pořádek a pravidelnost,
jasnost,
disciplína,
smysl pro hodnotu,
schopnost přijímat,
schopnost uvolnit a odevzdat,
zdravé osobní hranice,
úcta k sobě i ostatním.

Člověk s vyrovnaným elementem Kovu má podle TČM dokázat přijímat nové podněty a zároveň propouštět to, co už mu neslouží. Nemusí se křečovitě držet minulosti, ale ani bez rozmyslu zahazovat vše staré.

Plíce podle tradiční čínské medicíny

Plíce mají v TČM významné postavení. Prostřednictvím dýchání přijímají čchi ze vzduchu a spojují ji s energií získanou z potravy.

Podle tradičního učení plíce:

řídí dýchání,
ovlivňují tvorbu a pohyb čchi,
rozvádějí energii a tělesné tekutiny,
podílejí se na obranyschopnosti,
ovládají pokožku a tělesné ochlupení,
otevírají se do nosu,
souvisejí s hlasem,
pomáhají energii směřovat dolů.

Při vyrovnané energii plic má být dech klidný, hlas přiměřeně silný a pokožka odolná. Člověk má podle TČM lépe zvládat změny a dokázat zpracovat smutek.

Jak se podle TČM projevuje oslabení plic

Při oslabení nebo nerovnováze plicního okruhu se v tradičním pojetí mohou objevovat:

dušnost nebo pocit nedostatku dechu,
mělké dýchání,
slabý hlas,
častý kašel,
zahlenění,
opakované nachlazení,
ucpaný nebo tekoucí nos,
suchá pokožka,
únava,
nadměrné pocení,
větší citlivost na chlad a vítr,
dlouhotrvající smutek.

Tyto projevy mohou mít mnoho zdravotních příčin. Kašel může souviset s infekcí, astmatem, alergií, refluxem, léky nebo onemocněním srdce a plic. Opakované infekce nemusí znamenat pouze "slabou čchi plic".

Plíce podle moderní medicíny

Skutečné plíce jsou hlavními orgány dýchací soustavy. Při nádechu prochází vzduch dýchacími cestami až do drobných plicních sklípků.

V nich probíhá výměna plynů:

kyslík přechází z vdechovaného vzduchu do krve,
oxid uhličitý přechází z krve do plic a je vydechován.

Plíce spolupracují s bránicí, mezižeberními svaly, nervovou soustavou, srdcem a cévami. Samotné plíce se aktivně "nenafukují" – proudění vzduchu umožňuje především práce dýchacích svalů.

Plíce pracují nepřetržitě během celého roku. Jejich přiřazení k podzimu je součástí tradičního systému TČM.

Tlusté střevo podle TČM

Tlusté střevo tvoří s plícemi párový orgánový okruh. Jeho hlavním tradičním úkolem je přijmout zbytky potravy, vstřebat využitelné tekutiny a nepotřebné látky odvést z těla.

Symbolicky se s tlustým střevem spojuje schopnost:

dokončit určitý proces,
zbavit se nepotřebného,
uvolnit staré křivdy,
nelpět na věcech,
vytvořit prostor pro něco nového.

Při nerovnováze se podle TČM mohou objevovat zácpa, průjem, nadýmání nebo obtížné "pouštění" minulosti.

Tyto psychické souvislosti jsou tradičním obrazem. Zácpa nebo jiné střevní potíže nejsou důkazem, že se člověk nedokáže rozloučit s minulostí.

Tlusté střevo podle moderní medicíny

Skutečné tlusté střevo je poslední částí trávicí soustavy. Přijímá zbytky potravy z tenkého střeva, vstřebává vodu a postupně mění tekutý obsah ve stolici.

Stolice se posouvá do konečníku pomocí svalových stahů označovaných jako peristaltika. V tlustém střevě žije také velké množství mikroorganismů, které se podílejí na zpracování některých nestrávených složek potravy.

Pravidelnost vyprazdňování se u jednotlivých lidí liší. Není nutné mít stolici přesně jednou denně, pokud je vyprazdňování bez bolesti a člověk nemá jiné potíže.

Emoce elementu Kovu: smutek

K elementu Kovu přiřazuje TČM smutek a žal. Smutek je přirozenou reakcí na ztrátu, změnu nebo zklamání. Neměli bychom ho potlačovat ani se za něj stydět.

Podzim může citlivějším lidem přinášet:

větší potřebu samoty,
vzpomínání,
melancholii,
únavu,
sníženou náladu,
pocit prázdnoty,
horší motivaci.

Podle TČM může dlouhodobý nebo nezpracovaný smutek oslabovat čchi plic. Člověk může mít pocit, že se nemůže pořádně nadechnout, může vzdychat nebo cítit tlak na hrudi.

Tyto obtíže je potřeba posuzovat opatrně. Tlak na hrudi nebo dušnost mohou být příznakem závažného onemocnění a nesmějí se automaticky přisuzovat emocím.

Jak zdravě zacházet se smutkem

Zdravým cílem není být stále veselý. Důležité je dovolit si emoci prožít a postupně ji zpracovat.

Pomoci může:

mluvit s člověkem, kterému důvěřujeme,
psát si své myšlenky,
pravidelně chodit na denní světlo,
pobývat v přírodě,
udržovat kontakt s blízkými,
pečovat o pravidelný spánek,
věnovat se tvořivé činnosti,
zbavit domácnost nepotřebných věcí,
přijmout odbornou pomoc.

Pokud smutek trvá delší dobu, člověk ztrácí zájem o běžné činnosti, špatně spí nebo má pocit, že život nemá smysl, je vhodné vyhledat lékaře nebo psychologa.

Plíce se podle TČM otevírají do nosu

Nos je vstupní branou dýchacích cest. TČM proto spojuje jeho stav s funkcí plic.

Při nerovnováze plicního okruhu se tradičně uvádí:

ucpaný nos,
vodnatá rýma,
suchost nosní sliznice,
zhoršený čich,
časté kýchání.

Tyto projevy mohou být způsobeny infekcí, alergií, suchým vzduchem, nosními polypy nebo jiným zdravotním problémem. Dlouhodobé či jednostranné ucpání nosu patří k lékaři.

Pokožka jako ochranná hranice

TČM spojuje plíce také s pokožkou, která představuje hranici mezi tělem a okolím. Podle tradičního učení plíce rozvádějí k povrchu těla obrannou energii označovanou jako wej čchi.

Při oslabení se tradičně uvádí:

suchá nebo citlivá pokožka,
častější pocení,
snížená odolnost vůči počasí,
opakované nachlazení.

Moderní medicína nepovažuje plíce za orgán řídící pokožku. Suchá kůže může souviset s počasím, častým mytím, nevhodnou kosmetikou, ekzémem, věkem, hormonálními změnami nebo jiným onemocněním.

Na podzim pokožce obvykle prospívá šetrné mytí, pravidelné promazávání a ochrana před studeným větrem.

Podzimní sucho

Klimatickým vlivem podzimu je podle TČM sucho. Ochlazování venkovního vzduchu a začátek topné sezóny mohou vysušovat pokožku a sliznice.

Může se objevovat:

sucho v nose a ústech,
škrábání v krku,
suchý kašel,
popraskané rty,
suchá pokožka,
tužší stolice a zácpa.

Pomoci může pravidelné větrání, přiměřená vlhkost vzduchu, dostatek tekutin podle potřeby a používání vhodných hydratačních přípravků na pokožku.

Dlouhotrvající kašel nebo výrazné sucho však může mít jinou příčinu a vyžadovat vyšetření.

Bílá barva a ostrá chuť

Barvou elementu Kovu je bílá. Mezi tradičně přiřazované světlé potraviny patří například:

rýže,
oves,
květák,
bílé zelí,
ředkev,
cibule,
česnek,
pórek,
celer,
hrušky.

Barva potraviny sama o sobě neurčuje její léčivý účinek. Tyto potraviny však mohou být součástí pestrého jídelníčku.

K elementu Kovu patří ostrá neboli štiplavá chuť. V přiměřeném množství ji mohou zastoupit:

cibule,
česnek,
ředkev,
křen,
zázvor,
pažitka,
pórek,
některé druhy koření.

Ostrá chuť má podle TČM rozhýbávat čchi a pomáhat rozptylovat chlad. Příliš mnoho ostrého koření však může dráždit žaludek, zhoršovat reflux nebo způsobovat průjem.

Jak se stravovat na podzim

Na podzim můžeme postupně přecházet od lehkých letních pokrmů k teplejším a výživnějším jídlům.

Vhodné mohou být:

zeleninové polévky a vývary,
dýně,
mrkev a další kořenová zelenina,
zelí,
pórek a cibule,
luštěniny,
rýže, oves, jáhly a pohanka,
jablka, hrušky a švestky,
ořechy a semínka,
vejce,
ryby nebo maso podle osobních zvyklostí.

Jídla nemusí být těžká ani velmi tučná. Podzimní kuchyně může být teplá, jednoduchá a zároveň pestrá.

Potraviny tradičně spojované se zvlhčením

Při podzimním suchu TČM často doporučuje potraviny, které mají organismus zvlhčovat.

Patří mezi ně například:

dušené hrušky,
jablka,
dýně,
cuketa,
kořenová zelenina,
ovesné a rýžové kaše,
kvalitní oleje,
semínka,
mandle a vlašské ořechy.

Tyto potraviny mohou přispět k pestrému jídelníčku, ale nelze je považovat za léčbu kašle nebo plicního onemocnění.

Člověk s alergií na ořechy, cukrovkou nebo jiným dietním omezením musí výběr přizpůsobit svému zdravotnímu stavu.

Dostatek vlákniny pro střeva

Pro správnou činnost střev je důležitá vláknina. Obsahují ji zejména:

zelenina,
ovoce,
luštěniny,
celozrnné obiloviny,
ořechy,
semínka.

Množství vlákniny je vhodné zvyšovat postupně. Příliš rychlé navýšení může způsobit nadýmání a křeče. Zároveň je potřeba přijímat dostatek tekutin.

Někteří lidé s onemocněním střev mohou potřebovat individuálně upravený jídelníček podle doporučení lékaře nebo nutričního terapeuta.

Dech jako každodenní opora

Dýchání probíhá automaticky, ale můžeme mu věnovat vědomou pozornost. Klidné dechové cvičení může pomoci se zklidněním a uvolněním napětí.

Jednoduché cvičení:

Pohodlně se posaďte a uvolněte ramena.
Pomalu se nadechněte nosem.
Nechte dech přirozeně rozšířit spodní část hrudníku a břicho.
Pomalu a bez tlačení vydechněte.
Opakujte několik minut.

Pokud se při cvičení objeví závrať, dušnost nebo nepříjemný tlak, přestaňte a dýchejte přirozeně. Lidé s onemocněním plic by měli vhodné cvičení konzultovat s odborníkem.

Jak pečovat o plíce

Z moderního pohledu patří k nejdůležitějším krokům:

nekouřit a nevapovat,
vyhýbat se pasivnímu kouření,
omezovat pobyt ve znečištěném ovzduší,
používat ochranné pomůcky při práci v prachu a výparech,
pravidelně se přiměřeně pohybovat,
větrat vnitřní prostory,
dodržovat hygienu rukou,
řídit se doporučením lékaře ohledně očkování,
nepřecházet závažné infekce.

Žádná bylina, čaj nebo doplněk stravy nedokáže nahradit tato základní opatření.

Podzimní byliny

Na podzim se tradičně používají například:

jitrocel,
mateřídouška,
lípa,
divizna,
sléz,
proskurník,
šípek.

Některé mohou posloužit k přípravě běžného čaje, ale nejsou náhradou léčby zápalu plic, astmatu, chronické obstrukční plicní nemoci ani jiné závažné choroby.

Byliny mohou ovlivňovat léky a nemusí být vhodné pro těhotné ženy, děti nebo lidi s chronickým onemocněním. U dlouhodobého či silného kašle je nejprve potřeba zjistit jeho příčinu.

Orgánové hodiny plic a tlustého střeva

Podle orgánových hodin TČM připadá:

období plic na dobu od 3 do 5 hodin,
období tlustého střeva na dobu od 5 do 7 hodin.

Tradiční učení spojuje časné ráno s probouzením, hlubším dýcháním, vyprazdňováním a zahájením nového dne.

Opakované probouzení mezi třetí a pátou hodinou však samo o sobě nedokazuje problém s plícemi. Může souviset se stresem, hlukem, bolestí, menopauzou, spánkovou apnoí nebo jinou příčinou.

Orgánové hodiny jsou tradičním konceptem. Plíce i střevo pracují podle potřeby během celého dne.

Kdy vyhledat lékaře

Okamžitou zdravotnickou pomoc vyžaduje zejména:

náhle vzniklá nebo výrazná dušnost,
modrání rtů,
silná bolest nebo tlak na hrudi,
vykašlávání většího množství krve,
porucha vědomí,
náhlé zhoršení astmatu,
nemožnost se vyprázdnit spojená se silnou bolestí, zvracením a nafouklým břichem.

Lékaře je vhodné navštívit také při:

kašli trvajícím několik týdnů,
opakované dušnosti nebo sípání,
nevysvětlitelném hubnutí,
krvi ve stolici,
černé stolici,
dlouhodobé změně vyprazdňování,
přetrvávající bolesti břicha,
nevysvětlitelné únavě.

Tyto obtíže není bezpečné vysvětlovat pouze oslabením elementu Kovu.

Podzimní poselství elementu Kovu

Podzim nás učí, že uvolnění nemusí znamenat ztrátu. Když odložíme to, co už nepotřebujeme, vytvoříme prostor pro odpočinek a později také pro něco nového.

Dopřejme si teplou a pestrou stravu, pravidelný pohyb, čerstvý vzduch, kvalitní spánek a čas na zpracování svých emocí. Pečujme o dech, pokožku i pravidelné vyprazdňování, ale nepodléhejme představě, že každý podzimní problém automaticky znamená oslabené plíce.

Tradiční čínská medicína může být inspirací k vědomějšímu životu v souladu s přírodou. Nenahrazuje však lékařská vyšetření, preventivní prohlídky ani odbornou léčbu.