Tajemství uzdravení

Max Wolf v USA vystudoval medicínu a jako lékař Metropolitní opery se proslavil léčením Pabla Picassa,Charlieho Chaplina,Marilyn Monroe,Grety Garbo,rodiny Kennedyů,presidenta Roosvelta či prominentních bankéřských rodin Morganů nebo Warburgů.

Hluboké přesvědčení ,že nemoc nehojí v prvé řadě lékař,ale příroda (podle známého úsloví: ,,LĚKAŘ LÉČÍ,ALE PŘÍRODA UZDRAVUJE.´´)

Zlom v jeho životě znamenalo setkání s vídeňským profesorem Erntem Freudem,který objevil látku,jež byla schopna rozpouštět rakovinové buňky ( urokináza).

Od té chvíle se začal věnovat vlastnímu výzkumu podobných látek, který vyvrcholil objevem a registrací nového účinného léku proti zánětům.

Jenomže kvůli velkému úspěchu nového preparátu narazil na prudký odpor lékařů, především univerzitních profesorů, kteří mají uzavřené smlouvy s průmyslovými výrobci léčiv. Takto zaangažovaní lékaři jsou téměř vždy striktně proti jakékoli nové léčebné metodě.

Přestože v tisku i na internetu najdeme stále mnoho článků zpochybńujících objevy Dr. Maxe Wolfa, jeho produkt dnes slaví úspěchy, jenom on se jich nedožil. Jeho preparát účinně urychluje hojení ran, zánětů, otoků a poruch imunity.

O jakém produktu je řeč?

Americký lékař japonského původu Hiromi Shinya (narozen roku 1935) věnoval celý život výzkumu trávicího systému. Díky svým výzkumům našel způsob ,jak se z mnoha nemocí uzdravit.Doktor Hiromi Shinya,podobně joko Max Wolf , učinil objev ,který může pomoci i vám. A ne jenom při rakovině!!

Co je tou,, zázračnou látkou´´?

Všimli jste si ,že všichni psi se snaží lidem olizovat ústa? A víte proč?

Když masožravá zvířata uloví kořist, vždy jako první sežerou střeva a vnitřnosti býložravců. Proč?

Nejhorší maso ,které můžeme jíst, je maso koprofágů. Koprofágové jsou zvířata, která požírají své nebo cizí výkaly. Proč to dělají ? Psal jsem, že potřebují nějaké živiny, které jim chybí a které takto získávájí. Jenomže jaké konkrétně? Až studium výzkumů ,které prováděl doktor Hiromi Shynia, mi přineslo odpověď.

Sliny obsahují enzymy. Střeva plná natrávených rostlin jsou pokladnicí enzymů. Pro ,,hloupá ´´ zvířata mají enzymy takovou důležitost ,že pokud jich mají nedostatek ,sežerou i lejna. Nedělají to vědomě. Vede je k tomu instink.

Enzymy jsou pro nás ze všeho nejdůležitější. Enzymy jsou dělníci, bez kterých v našem těle neproběhne žádná chemická reakce. Enzymy řídí každou činnost uvnitř našich těl. Pohyb prstů , dýchání, tlukot srdce, trávení, hojení ran, odbourávání toxínů , boj proti bakteriím a virům a dokonce i myšlení - to vše se děje díky enzymům.

Enzymy jsou doslova katalyzátory života !

Bez enzymů neexistuje život. Množství enzymů je tedy i klíčem k našemu zdraví. Pouze pokud máme dostatek enzymů ,je naše tělo schopno opravit, co bylo poškozeno.

Pouze pokud máme dostatek enzymů, je imunitní systém schopen ubránit se infekcím.

Nedostatek enzymů znamená nemoc. Znamená také neschopnost odolat infekcím a často trvalé následky po nemoci.

Jak to Dr.Shinya objevil? Na co přišel?

Jeho kariéru odstartovaly zdravotní problémy v jeho rodině. Když přišel jako mladý lékař do Spojených států, jeho mladé ženě se nevedlo dobře. Nemohla kojit a tak dávala dceři americký Sunar. Dceři brzy po celém těle vyrazila kopřivka. Krátce na to se jim narodil syn ,který zanedlouho začal krvácet z konečníku. V té době si Dr. Shinya pořídil kolonoskop ,aby mohl svého syna vyšetřit. Zjistil ,že trpí zánětem tlustého střeva neboli vředovou kolitidou.

Dr. Shinya byl sice lékař,ale nedokázal vyléčit svoji ženu ani zmírnit utrpení svých dětí. Radil se s kolegy ,nejlepšími jaké mohl najít ale bez výsledku. Nedostal odpověď. Jeho krásná žena nakonec zemřela na lupus.

Jak smutné a zoufalé ,když ani lékař nemůže pomoci svým nejbližším. Když nedostal odpověď od medicíny,začal tedy hledat odpovědi sám. Nestačilo mu léčit symptomypomocí léků. Chtěl vědět ,co nemoc způsobuje.

Dopracoval se k tomu ,že v Japonsku nepili mléko. Jakmile přestal dětem dávat kravské mléko,jejich stav se začal rychle zlepšovat. Zmizela kopřivka a zmizel i zánět střeva.

Dr. Shinya si uvědomil ,jak velký vliv má strava na naše zdraví. Založil vlastní soukromou kliniku, kde se věnoval kolonoskopii. Podílel se na vynálezu a vylepšení kolonoskopu. Díky jeho objevům byl založen nový chirurgický obor ,, chirurgická endoskopie ´´.

Základním zjištěním bylo ,že lidé s čistým trávicím systémem jsou schopni snadno odvrátit nemoci jakéhokoli druhu.Naproti tomu lidé ,jejichž žaludek a střeva vypadají špatně,jsou velmi náchylní k nemocem.

Co o nás může prozradit náš žaludek nebo střeva?

ˇjakmile zpozorujeme na našem těle barevné skvrny ,rostoucí pihy,vrásky,plešatění,povislou kůži nebo tloušťku,jsme velmi zneklidnění.Bereme to vážně jako signál ,že se něco děje,a snažíme se s tím něco udělat. Utrácíme čas a peníze ,abychom to vyřešili.

Když však takové změny nastanou v našem trávicím traktu ,je to mimo náš zrak ,a tím i mimo naši mysl,takže tomu nevěnujeme pozornost, Máme sklon si myslet,že pokud necítíme v břiše krutou bolest ,musí být uvnitř všechno v pořádku. Necítíme potřebu pečovat o vnitřek žaludku a střev.

Zdravý člověk má žaludek a střevo velmi čisté. Vnitřní povrch zdravého žaludku pokrývá růžová sliznice, její povrch je bez jakýchkoli hrbolků nebo nepravidelností a cévy pod sliznicí nejsou vidět. Žaludeční sliznice je průsvitná, a když na ni dopadá světlo endoskopu, leskne se, jak jeho světlo odráží.

Zdravé lidské střevo je růžové , extrémně měkké a má velké a pravidelné záhyby.

Takto ve většině případů vypadal náš žaludek a střeva v našem dětském věku. S postupujícím věkem se to však mění a to podle toho ,co jíme,pijeme a jak žijeme.Žaludek nezdravého člověka je skvrnitý a v některých oblastech červený a oteklý. Vlivem chronického zánětu se sliznice ztenčuje a cévy pod sliznicí vystupují na povrch. Zeslabování sliznice se žaludek brání množením buněk,které tak způsobují hrbolatost žaludeční stěny. Hrbolky na žaludeční stěně mohou signalizovat ,že má člověk již jen krok k rakovině žaludku.

V nezdravém střevě se začínají tvořit nerovné záhyby,protože svaly střevních stěn se stávají silnější a pevnější.

To způsobuje stahování střeva v určitých oblastech. Vypadá to ,jako by je svíraly gumové pásy.

To vše jsou spící nemoci a protože lidé ještě necítí bolest ani jiné fyzické potíže nemají motivaci jk tomu ,aby něco změnili na své stravě nebo životním stylu. Možná kdyby viděli ,jak jejich žaludek a střeva vypadají ,bylo by to jiné. Možná by jim konečně došlo ,že takový žaludek a střeva zkrátka brzy selžou. A jak dlouho může tělo fungovat bez zpracování potravy?

Co způsobuje záněty žaludku a střev? Co způsobuje skvrnitost , nerovné a nepravidelné záhyby střeva,polypy,divertikuly a ostatní nezdravé a nebezpečné změny?

Podle stavu střev lidí a vyhodnocení jejich dotazníků Dr. Shinya zjistil ,že o stavu našich střev rozhoduje přijímaná strava. A že nejhoršími potravinami jsou živočišné tuky , maso,mléko,mléčné produkty a smažená jídla. Překvapující bylo zjištění ,že tolik propagované pití zeleného čaje (pro jeho antioxidační schopnosti) způsobuje atrofickou gastritidu ( žaludeční sliznice se ztenčuje a ubývá,)což je předzvěst rakoviny žaludku. Nejhorší gastritidu měli instruktoři pití čaje v Japonsku . Skutečnost,že jedna složka v potravině pomáhá ,vůbec neznamená ,že je to potravina dobrá pro celý organismus.

a takových překvapení je více. Například lidé, kteří každý den jedí ,, zdravý´´ jogurt, mají všichni nezdravá střeva.

Nemůžeme mít zdravé tělo ,pokud budeme mít nemocné buňky.

Zdravé tělo se skládá ze zdravých buněk. Nemoc začíná v poškozené buňce.O stavu našich buněk rozhoduje ,jaké podmínky jim vytvoříme.

Naše buňky neustále odumírají a jsou nahrazovány novými. Některé se obměňují během několika dnů,jiné v průběhu měsíců a některé za pár let. Ale nakonec se vymění všechny. Nové buňky tělo vyrábí z potravy ,kterou konzumujeme.

Co myslíte jaké buňky vyrobí z čokolády , coly, kávy , griliášové trubičky a bílého rohlíku? My si myslíme ,že ke stavbě buńky stačí bílkoviny. To ale není pravda. Za chvíli si to vysvětlíme.

Buňky mají ke stavbě nových buněk k dispozici jenom ingredience,které jsme jim dodali. Nic jiného. A musí stavět bez ohledu na to ,jak špatná je kvalita surovin.. Navíc musí během práce bojovat s jedy , které naše strava obsahuje. Podle toho pak některé buňky vypadají. A my se divíme ,že máme problémy.

Pokud trávicí systém dostává špatnou stravu ,způsobuje mu to stres a poškozuje se. Díky tomu se nakonec dostanou škodlivé látky dále do těla ke všem buňkám.

Buňky se nějakou dobz s těmito škodlivými látkami dokáží vypořádat. Má to však své limity.

Nemoc není náhoda. A není to Boží trest. Je to důsledek nerespektování přírodních zákonů. Pokud jste mladí ,podívejte se na starší lidi okolo sebe a zeptejte se sami sebe:,, Budu spokojen se stejným zdravotním stavem,až budu v jejich věku?´´

Medicína se skrze masmédia často chlubí ,jak se prodlužuje průměrná délka života lidí. Stojí ty roky života navíc opravdu za to žít dál_ Já tvrdím ,že délka života není tak důležitá joko jeho kvalita. Žít dlouho slabý a nemocný, udržovaný při životě chemií,být dementní, upoutaný na lůžko a odkázaný na druhé je horší než žít krátce a v plném zdraví. Je to o to tragičtější ,když víme, že je možné žít dlouho v plném zdraví a vitalitě.

Jedno rčení říká: ,, Jezme ,pijme a veselme se ,protože zítra zemřeme´´.

Já bych ho opravil: ,, Veselte se,jezte a pijte moudře, a zemřete poslední.

Pokud tedy nechceme dostat rakovinu ,naopak se chceme zbavit zdravotních problémů, je nutné změnit náš jídelníček. A pokud se někdo chce z rakoviny uzdravit, bez změny jídelníčku to není možné.,, Jediná účinná cesta k léčbě jakékoli nemoci spočívá ve správné výživě a způsobu života ,´´ říká Dr. Shinya.

Nemoci mají svůj původ v životním stylu, ne ve stárnutí.

Dr. Hiromi Shinya u všech lidí ,kteří měli rakovinu zjistil, že se jejich strava skládala hlavně ze živočišných a mléčných produktů, tedy z masa, ryb, vajec a mléka.

A vždy byl tento způsob stravování spojen s abnormalitami v jejich tlustém střevě. Podle stavu našich střev je tedy možné předpovědět, zda u nás vznikne rakovina ,či nikoli. Či zda nás postihne jiná civilizační choroba. Jak s tím souvisí enzymy?

Při trávení se enzymy spotřebovávají. Při trávení živočišných proteinů se však spotřebovává enzymů daleko více. Tak mnoho ,že jich pak máme nedostatek. Nespotřebováváme jenom trávicí enzymy. Další obrovské množství enzymů tělo vyčerpá na zničení toxinů vznikajících při trávení živočišných bílkovin, jako je indol, sirovodík, metan, čpavek, histamin, nitrosamin atd. A další enzymy spotřebujeme na likvidaci volných radikálů, emitovaných těmito toxiny, a na záněty, které vyvolávají.

Doktor Shinya výzkumem střev 300 000 pacientů prokázal ,že mléko způsobuje záněty. Proč? Jedním z důvodů je ,že dnes všechno prodáváné mléko je homogenizované. Při homogenizaci se tuk v mléce rozbije na nepatrné kapičky, aby se z mléka nevylučoval ve formě smetany. Jenomže to způsobuje jeho kompletní oxidaci a mění se na hydrogenizovaný tuk. To je nejhorší tuk ,jaký můžeme konzumovat. Důvodů je však více.

Dlouhodobé záněty v kombinaci se zvýšenou hladinou tuků vedou ke vzniku rakoviny. Záněty také narušují správnou funkci střev a posouvají nás k dalším problémům, jako jsou ekzémy, alergie atd.

A na likvidaci zánětů je opět potřeba velké množství enzymů. Nedostatek enzymů pak je v pozadí našich nemocí. To si ještě objasníme dále.

Pokud tedy nechceme dostat rakovinu ,naopak se chceme zbavit zdravotních problémů, je nutné změnit náš jídelníček. A pokud se někdo chce z rakoviny uzdravit, bez změny jídelníčku to není možné. ,,Jediná účinná cesta k léčbě jakékoli nemoci spočívá ve správné výživě a způsobu života´´, říká Dr. Shinya.

Problém je však v tom, co si lidé pod pojmem ,,zdravá výživa´´představují.

Je člověk masožravec?

Dojez aspoň to maso a zbytek můžeš nechat,´´říkala mi babička, když jsem při jídle oznámil, že už jsem plný. Maso je považováno za to nejdůležitější, co ze stravy máme. Lidé odůvodńují konzumaci masa evoluční teorií. Věří ,že jsme od přírody masožravci. Že jsme od pravěku lovci. Je to pravda, nebo je to mýtus?

I kdybych věřil v evoluci, tak podle evoluce žil člověk 25 miliónů let na stromech. Co na těch stromech asi jedl?

Maso? Kde by ho vzal? Musel by se živit pouze rostlinnou stravou, lépe řečeno plody stromů. Když se podíváme na ,,předchůdce člověka´´, na šimpanze-jsou to masožravci? Ani náhodou. Jak to, že tedy lidé odůvodňují evolucí jezení masa? Jsme svědky mýtů.

Já v evoluci nevěřím. Věřím ve Stvořitele. A podle zprávy o stvoření určil Stvořitel lidem za potravu ovoce a semena. Podívejte se však na důkazy.

Naše zuby nejsou určeny k trhání masa. Svojí stavbou jsou určené k drcení semen, ovoce a zeleniny. Dolní čelist masožravých zvířat se může pouze otevírat a zavírat, což jim zajišťuje stabilitu kousání masa. Býložravci mají schopnost pohybovat čelistí do stran, aby mohli rozmělňovat potravu na kaši. Lidská čelist se může pohybovat dopředu, dozadu i do stran.

Na špičce našeho jazyka se nacházejí chuťové buňky pro sladkou chuť cukrů. Rostlinné potraviny obsahují velké množství sacharidů, avšak maso, vejce nebo sýry neobsahují skoro žádné z těchto chutí. Masožravci nemají receptory schopné vycítit sacharidy. Jejich chuťové buňky jsou nastavené na živočišnou bílkovinu.

Naše sliny obsahují enzym alfa-amylázu, který který rozkládá cukry. maso však žádné cukry neobsahuje. Masožravci mají velmi silné žaludeční šťávy aby dokázali rozložit i málo rozkousané maso a kosti. Býložravci a člověk mají mnohem nižší koncentraci žaludečních kyselin.

Střeva masožravců jsou krátká a rovná, aby maso rychle vyloučila, dříve než začne hnít. Lidské střevo je dlouhé a klikaté, uzpůsobené na pomalé a dlouhé trávení, stejně jako u opic, krav, koní apod.

Játra a žlučovody masožravců mají neomezenou schopnost zpracovávat a odstraňovat z organismu cholesterol, kterého je v mase a živočišných tucích hodně. Lidé a býložravci mají tuto schopnost velmi omezenou. Proč? Protože rostlinná strava cholesterol neobsahuje.

Masožravá zvířata nepřijímají s potravou žádný vitamin C. Proto jejich játra vitamín C vyrábí. Játra býložravců také produkují vitamín C , protože v trávě kterou spásají ho přijímají málo. Šimpanzi jsou plodožravci, nepotřebují tedy, aby jejich játra produkovala vitamin C. Přijímají ho dostatek v ovoci. Ani naše játra neprodukují vitamin C. Z toho vyplývá ,že i člověk je plodožravec. Naší hlavní přirozenou potravinou jsou tedy ovoce a ořechy.

A to není všechno. Sbíhají se vám sliny při pomyšlení že chytíte zajíce nebo koloucha, roztrháte ho a zakousnete se do čerstvého syrového masa? Voní vám syrové maso nebo krev? A voní vám ananas , banán, švestka, jablko, mandarinka..? Dostanete na ně chuť ,když ucítíte jejich vůni? Máme ruce uzpůsobené pro trhání masa a zabíjení nebo spíše pro sběr plodů? Pijeme vodu tak, že ji sajeme ( jako býložravci),nebo odpařováním vody na vyplazeném jazyku ( jako masožravci)?

Proč tedy konzumujeme maso?

Důvodů je více. Hlavní je ten, že jsme v tom vyrostli. Nejhlavnější důvod je však CHUŤ. Nejedná se o chuť masa. Samotné maso není dobré . Aby nám chutnalo musíme ho upéci, dochutit solí a celou řadou koření. Kombinace koření na mase je ve skutečnosti to, co nám chutná. A vytvořili jsme si na podobné chutě závislost. A to se týká jenom masa, ale mnoha dalších věcí, které konzumujeme.

Problém je ,že maso způsobuje vznik defektních proteinů. A že maso a většina dnešních potravin nedodává našim buňkám to, co buňky ke svému fungování a ke stavbě nových buněk potřebují. Co mám na mysli?

A nyní si řekneme kolik enzymů, vitamínů, minerálů a fytonutrientů má maso? Fyto znamená rostlina. Maso tedy nemůže mít fytonutrienty. Většina enzymů se teplem zabije( deaktivuje) Maso nejíme syrové ,takže i kdyby mělo enzymy, po naší úpravě už žádné nemá. Stejně se zničí i řada vitamínů.

Podobný problém máme ,pokud jíme pouze vařenou zeleninu.

Naproti tomu tepelně neupravené ovoce a zelenina obsahují mnoho enzymů, vitaminů, minerálů i fytonutrientů a když je jíme ,pomáhají enzymům našeho těla v jejich práci.

Šetříme našim orgánům ( slinivka, játra ,žaludek, střeva aj. )velký kus práce a námahy.

Co to jsou fytonutrienty

Vitamíny ,minerály a stopové prvky zná prakticky každý. O fytonutrientech však mnoho lidí neslyšelo. Co jsou zač?

Jsou to rostlinné chemikálie ,které dávají plodům chuť,vůni a barvu. Pomocí fytochemikálií se rostliny také chrání před hmyzem, zvířaty a dokonce před přílišným zářením ze slunce.

Pokud rostlina roste v extrémních podmínkách ,vyrábí těchto chemikálií více,protože jí pomáhají vyrovnat se s obtížemi ,kterým musí čelit ,aby pžežila. Pokud takovou rostlinu sníme ,ochranné účinky fytochemikálií pak přecházejí na nás.

Čím má ovoce jasnější a tmavší barvy, tím více tako vých látek obsahuje . A také má lepší chuť a vůni.

Fytochemikálií jsou tisíce a jsou nenahraditelnou složkou správné výživy,proto se jim říká fytonutrienty. Snižují záněty,chrání naše cévy před ukládáním tuků, zlepšují naše vidění,chrání před šedým zákalem,zpomalují tvorbu vrásek,chrání nás před rakovinou kůže z UV záření atd. Dokonce spouštějí apoptózu defektních buněk , tedy pomáhají uzdravit se z rakoviny. Apoptóza však může pomoci vyčistit i mozek od defektních proteinů,které způsobují demenci, Perkinsonovu a Alzheimerovu chorobu.

Co jsou enzymy

Enzymy jsou různě veliké a různě složité molekuly sestavené z malých stavebních dílků- aminokyselin.

V lidském těle působí více jak 5000 druhů enzymů.V našem těle se neustále odehrává asi 100 000 chemických reakcí , které by bez enzymů neproběhly. Podílejí se na všech procesech látkové přeměny . Přetvářejí neživou hmotu v živou. Pomáhají vytvářet energii. Podílejí se na odstrańování opotřebovaných buněk a jejich nahrazení novými. Zneškodňují odpadní látky,toxiny a volné radikály. Podílejí se na hojení zánětů a na likvidaci bakterií a virů. Určují naši odpověď na teplotní změny, zůčastńují se výměny vzduchu v plicích . Jsou potřebné pro stahování svalů, pro tvorbu trávicích šťáv, pro vylučování moče. Dokonce se podílejí na přenosu nervových vzruchů a na našem myšlení.

Enzymy nedokážeme vyrobit uměle. Vytvářejí je buňky.

V tepelně upravených potravinách již enzymy nejsou aktivní (živé).Enzymy rozhodují nejenom o délce našeho života ale hlavně o jeho kvalitě!.

Když máme enzymů mírný nedostatek ,máme potíže. Při dlouhodobém nedostatku onemocníme. Když dojdou, umíráme.

Enzymy jsou vyráběny v buńkách ze stavebního materiálu ,který jim dodáme, tedy z našeho jídla. Pokud je naše potrava špatná ,pokud chybí stavební látky pro enzymy ,tělo nemůže dostatek enzymů vyrobit.

Špatná strava nejen nepřináší do těla enzymy, ale velké množství enzymů spotřebovává. Nejvíce spotřebovává enzymy konzumace masa,vajec a mléčných produktů,jejichž toxický odpad musí likvidovat.

Se špatnou stravou se do těla dostává mnoho jedů a zdrojové enzymy se odčerpávají na likvidaci těchto jedů.

Jediné vhodné enzymy najdeme v rostlinách .Nejlepší je samozřejmě ovoce a zelenina. Na druhém místě jsou to ořechy a semena rostlin.

Zdroj enzymů u semen ,obilovin a ořechů má ale háček. Zatímco v zelenině a ovoci jsou enzymy živé a aktivní ,v semenech jsou uspané pomocí inhibitorů trypsinu,které zabrańují semenu vyklíčit. Namáčením se odstraní inhibitory enzymů a enzymy se stanou aktivní. Semena necháme naklíčit.Jakmile semena naklíčí ,nejenom že jsou jejich enzymy aktivované ,ale oni se dokonce rozmnoží a uvolní nebo vyrobí v semenech mnoho minerálů, stopových prvků a vitamínů.

Také máme možnost doplňovat enzymy umělým přísunem pomocí enzymových doplńků stravy.