CZK

Používání doplňků stravy – ANO či NE?

Většina lidí v našich končinách netrpí hlady. Naopak, jí kaloricky bohatě až příliš. Doplňky stravy s obsahem různých živin jsou také široce dostupné. Zdálo by se tedy, že lidé u nás nemohou trpět nedostatkem živin. Opak je pravdou. Nedostatek některých živin je častá příčina zdravotních problémů. To jsou dlouhodobé zkušenosti většiny lékařů přírodní medicíny v zahraničí, kteří výživu více využívají jako nástroj léčení. Centrum řízené regenerace má informace zejména z Německa a USA. K těmto závěrům dospěl např. i Státní zdravotní ústav v roce 2021, který zveřejnil zprávu o tom, že např. velké většině žen v ČR ve věku 18 až 59 let v ČR chybí důležité minerály – zmíněny byly hořčík, vápník, draslík, zinek, selen, železo. U stejné kategorie mužů se jednalo o vápník, hořčík a zinek. K těmto závěrům jsme došli také i během naší praxe v ČR. Provedli jsme stovky konkrétních analýz stravovacích zvyklostí u našich klientů a zjistili jsme, že jim často chybí ve stravě jedna nebo i více ze 46 esenciálních živin. (Tyto tzv. esenciální živiny si tělo neumí vyrobit a musíme mu je dodávat potravou. Z těchto živin prakticky tělo vytváří vše potřebné. Dlouhodobý nedostatek byť jen jediné z nich může způsobovat vážné zdravotní problémy.)Jistě i proto většina lékařů západní přírodní medicíny při regeneraci organismu klade důraz, aby regenerační výživa obsahovala dostatek všech esenciálních živin. To je totiž nutný a základní předpoklad k tomu, aby v těle vše fungovalo. Esenciální živiny jsou totiž základem všech enzymatických a hormonálních reakcí. Organismus esenciální živiny potřebuje pro obnovu všech buněk, tkání a orgánů. Ze 46 esenciálních živin vzniká v organismu tisíce různých látek, prakticky všechno. Proto správně naplánovaná regenerační výživa včetně potřebných doplňků stravy je vždy základem řízené regenerace. V Německu lékaři přírodní medicíny používají tzv. plnohodnotnou výživu v úrovni 100 % doporučených denních dávek živin (DDD), američtí lékaři (naturopaté) ve svých Protokolech používají rovněž plnohodnotnou výživu, kde navíc u některých živin používají mnohem vyšším dávky esenciálních živin, než je 100 % doporučené denní dávky (DDD).Toto má jistě své opodstatnění. Je třeba si uvědomit, že většina klientů se zdravotními problémy má zásoby některých živin snížené, často úplně vypleněné. Aby se jim zásoby živin rychle obnovily, potřebují tito klienti konzumovat mnohem bohatší stravu, než měli doposud. A zde právě mnoho lidí nechápe, že si nestačí dát vepřové se zelím a se "šesti" (tj. strava obohacená o několik knedlíků) a že taky nestačí, když budou jíst více ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky. Nejde vůbec jen o množství kalorií, ani o dostatek zeleniny či ovoce. To na obohacení výživy nestačí. Důraz musí být kladen na živiny, které ve stravě chybí (a ty často nejsou ani v ovoci a zelenině, ani v knedlících).S kvalitní a na živiny bohatou stravou je dnes obecně problém. Stále více konzumujeme stravu, která je přepracovaná a konzervovaná. Jen pro vaši představu, jsou k dispozici analýzy, které ukazují, jak se změní obsah živin v potravině po jejím přepracování. Tak například většina lidí konzumuje bílou rýži. Tato rýže na rozdíl od celozrnné obsahuje o 80 % méně vitaminu B1, o 67 % méně vitaminu B3, o 90 % vitaminu B6, o 80 % hořčíku, o 87 % zinku, o 87 % chrómu, o 60 % železa a 50 % kobaltu méně. A neobsahuje téměř žádnou vlákninu. Takže z původní kvalitní potraviny zbyde v podstatě jen nekvalitní substrát se stopami původních živin. Podobně jsou na tom i výrobky z běžné bílé mouky.Další cesta, jak přicházíme o živiny, souvisí s intenzivní zemědělskou výrobou. To je výdobytek posledního století. Intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda obsahuje méně důležitých stopových prvků, například zinku, mědi, bóru a dalších. Jestliže se na této ochuzené půdě pěstuje např. zelenina a obilí, je v těchto potravinách také úměrně méně těchto stopových prvků. Sice se dosahuje vyšších hektarových výnosů, ale vyprodukované potraviny mají menší hustotu živin. V roce 2004 informoval americký časopis Journal of the American College of Nutrition o výzkumu týmu vědců, který porovnal obsah 43 druhů ovoce a zeleniny vypěstované v roce 1950 se stejnými vypěstovanými v roce 1999. Byly využity archivní údaje o obsahu živin z amerických databází ministerstva zemědělství. U zkoumaného ovoce a zeleniny byl například obsah vápníku v roce 1999 o 16 % nižší, u železa o 15 % a u vitaminu C o 20 % než v roce 1950. Znamená to, že naše babičky a dědečkové měli svou přirozenou zeleninu a ovoce už z podstaty na živiny bohatší, než my. Dalším problémem je, že se stále více znečisťuje životní prostředí, v našich bytech máme stále více chemikálií a umělých materiálů, narůstá stres. V potravinářství se používá hodně konzervantů, barviv, emulgátorů apod. To vše klade vyšší nároky na organismus, který potřebuje více živin – především vitaminů k tomu, aby se mu podařilo toxiny z organismu vyloučit. I proto německá přírodní medicína doporučuje minimálně jedenkrát za rok absolvovat Půst pro zdraví nebo Zásaditý ozdravný program Opravdu plnohodnotná výživa se všemi 46 esenciálními živinami + bezpečný a kvalitní, lékařsky prověřený detoxikační program, je účinná obrana proti stále narůstajícím toxinům. 

Detoxikuj s našimi produkty

Kategorie