Jde o nízký spíše přízemní keřík, patřící do čeledi asfodelovitých (Asphodelaceae). Do stejné čeledi patří také aloe vera, jemuž se bulbine křovitá v mnoha směrech podobá.
Zdroj foto: en.wikipedia.org
Její původní domovinou je Afrika. Tady tvoří keříky s typickými růžicemi dlouhých, sukulentních, kopinatých listů. Znát ji můžete také pod názvy hadí květ nebo kapská aloe.
O bulbine křovité
I velikostí se své známější sestřenici velmi podobá. Její listy dorůstají délky až 15 centimetrů s šířkou 4-8 milimetrů. V období od června do listopadu se pak mezi nimi objevují žlutooranžové květy, vyrůstající na dlouhém stvolu a v půvabném hroznovitém květenství. Plodem je malá tobolka s drobnými černými semeny, jež jsou po okolí roznášena větrem.
Pokud byste ji chtěli najít ve volné přírodě, museli byste zamířit na kamenité svahy a písčité planiny, kde se bulbine křovité daří nejlépe. Mimochodem v Africe patří rovněž k významným medonosným rostlinám. A své uplatnění nachází i v komerčních výsadbách. Jejím úkolem je v takovém případě zpevňovat nestabilní svahy a další erozí ohrožené plochy. U nás se uplatní spíše jako pokojová květina, velikost jejího rozsáhlého kořenového systému bychom však v takovém případě rozhodně měli vzít v úvahu. Pokud poskytneme bulbine dostatečný prostor, stane se z ní půvabná okrasná rostlina, která nás navíc potěší i svými léčebnými vlastnostmi.
Měli byste vědět: Bulbine je třeba pěstovat na slunném místě. V létě jí svědčí zakopání přímo do záhonu. Na závlahu je nenáročná. V našich podmínkách dorůstá výšky nejvíce šedesáti centimetrů (včetně květu).
Léčebné účinky
Z účinných látek jsou nejvíce ceněny tyto:
- sliz
- saponiny
- antrachinony
- taniny
- alkaloidy
- chrysophanol
- glykosidy
- knipholon
V lidovém léčitelství afrických domorodých kultur se bulbine používá po staletí a dnes ji vědci objevují i pro současnou Evropu. Je skvělým prostředkem první pomoci pro nejrůznější poranění kůže - od drobných ranek, přes řezná poranění, popraskanou kůži, vředy, akné, opary nebo afty. Možné je použití jejích listů jako léku proti kašli (jako první s tím přišli rastafariáni).
Pomáhá podle všeho také na zánět průdušek nebo střevní koliky. Může se chlubit výraznými antibakteriálními účinky a skvěle působí například proti stafylokokům, streptokokům a dalším odolným bakteriím. Své využití najde i jako prostředek pro léčbu průjmu a infekce močových cest a pohlavního ústrojí.
Použití a přípravky
Užívány jsou zejména čerstvé listy, jež se jednoduše rozkrojí a přiloží řeznou hranou na postižené místo. Obsahují chladivý gel, podobně jako aloe vera. Listy bulbine je rovněž možné sušit a používat poté ve formě odvaru. Jde o lidový recept, jež má být účinný na malárii. Stejným způsobem se zpracovávají i kořeny.
Domácí recepty:
Prostředek pro zahojení rozpraskaných rtů:
Použijte jednu lžíci šťávy z čerstvých listů a přidejte k ní jednu lžíci medu. Směs natírejte několikrát denně na postižená místa. Obtíže by měly rychle ustoupit. Díky použití medu se rovněž snižuje bolestivost takto postižených míst.
Tinktura proti infekcím střev
Vezměte velkou hrst listů bulbine, nasekejte je a zalijte vhodným alkoholem tak, aby byly zcela ponořené. Použít lze líh, ale třeba i vodku. Nechte na tmavém místě dva týdny odpočívat. Poté protřepejte a znovu nechte ještě jeden týden v klidu. Poté tinkturu sceďte a užívejte v případě střevních obtíží. Ideální množství je 15-20 kapek 3x denně až do doby vymizení problému.
Kontraindikace:
Vyšší dávky bulbine křovité (užívané vnitřně) mohou mít mírně projímavé účinky. Vnitřně by ji neměly užívat těhotné ženy a kojící matky. Neexistuje dostatek dat o její bezpečnosti.